Naši na Jarní ceně Manušic
(sobota 28. 4. 2012)
V Manušicích se sešly slušné počty startujících - 48 střílejících leže a 30 ve standardu 3x20. A k tomu nádherné počasí a také bylo na co se koukat – vždyť vidět 587 ve standardu 3x20 se často nepodaří, stejně tak, jako když dorostenka ročník narození 1998 nastřílí 593 leže! My jsme se v tomto poli neztratili – alespoň účastí rozhodně ne! 15 střílejících z našeho klubu leže a 5 ve standardu – to svědčí o tom, že se všichni snaží na závody jezdit. Navíc Radek Mikulčík byl nemocný a Milan Macák střílel zřejmě nemocný leže a ve standardu se na poslední chvíli přímo na místě odhlásil. S výsledky už to bylo horší, i když například Kačka Šulcová hodně překvapila a i další si udělali osobáčky. Výsledky najdete na našem webu. Ale ty opravdu nebyly na závodech ze začátku sezóny to nejdůležitější. Na slušné střelnici a ve slušné konkurenci jsme si vyzkoušeli zazávodit. A objevili jsme, co všechno nám schází!
Nejvíce zbytečných chyb v závodě ukázali naši střelci – v tom jsme byli bez konkurence! Milan střílel sousedovi do terče – s nulou se těžko dělá dobrý výsledek. A se správnou polohou se zase těžko střílí do cizího terče! Stejně skončil Filip - měl již tradičně problémy se správným počtem ran, takže mu jedna rána chyběla! Tomášovi dokonce chyběly rány dvě – přejel jeden terč, aniž by to zaregistroval – přišel tak o slušnější osobáček. Vcelku se dá říci, že je třeba, aby se všichni na závod daleko více připravovali. Nejen, že si sbalí věci, ale například, když se střílí po dvou ranách do terče a vím, že to těžko zvládám, měl bych si k tomu přizpůsobit patrony v krabičce, abych se nepletl, když častěji střílím po pěti ranách… Janě se zase na nové zbrani uprostřed závodu totálně rozštelovala spoušť – dosud jsme nepochopili, jak se to stalo. Ale na druhé straně – zkušená reprezentantka by se neměla nechat rozhodit sebevětší závadou, dokonce ani tehdy ne, když se jí dařilo a myslela si, že nastřílí hodně. A zakápnout šroubky po nastavení barvou nebo vteřinovým lepidlem nedá moc práce. Jiní zase při závodu u sebe neměli ani záznamník (tréninkový deník), ani krabičku s nářadím ani nakreslené cvakání dioptru. Jak je to možné – zkušení reprezentanti to mají a začátečníci, kteří to potřebují daleko víc, nemají nic?!? Upozorňovali jsme dopředu, že na závod je třeba se připravit i tím, že musíte mít clonu na dalekohled, protože v Manušicích dopoledne svítí sluníčko hodně zepředu. Jediný, kdo ji měl, byl ten nejzkušenější (byť teď po pauze začíná znovu) – Pavel Boháček, a měl ji opravdu hezky udělanou a vyráběl ji doma (nebo v práci?) před závodem, protože jediný bral naše upozornění vážně… Škoda, že ti mladší to vážně neberou. Navíc dokonce dělají chyby, na které je trenéři upozorňují už opravdu dlouho (například Tomův prst na spoušti, který při každém výstřelu netahá jen za spoušť, ale navíc za celou pažbu…)!
Nechtěl bych zapomenout na ty, kteří se snaží, nechtěl bych přejít osobáčky mladších i starších – ale chybami se člověk učí a chtěl bych, abyste se učili i z chyb druhých. Věřím, že příště už to bude lepší a s tím se určitě zlepší i vaše výsledky. Teď budou mnozí z vás brát odměnu 100 nábojů za osobní rekordy – mnozí proto, že jste stříleli poprvé a proto jste si udělali nové osobní rekordy. Ale pozor, příště už to bude opravdu o jejich překonání!
ZPĚT